Život nám přináší různé úkoly a připravuje si na nás různé překážky. Jednou z takových překážek může být situace, kdy z nějakého důvodu musíte opustit svůj domov a odejít někam jinam. Jenže aby to nebylo málo, máme zde ještě byrokracii, která nám říká, že každý občan státu musí mít trvalé bydliště zapsané v jeho občanském průkazu. Mohlo také dojít k situaci, kdy z osobních důvodů, ať už jsou jakékoli, nechcete, aby Vaše okolí adresu Vašeho trvalého bydliště znalo. Ale co dělat, když jste o svůj dosavadní domov, potažmo o svou adresu trvalého bydliště přišli a v novém bydlišti Vám nechce pronajímatel umožnit zapsání si na danou adresu trvalý pobyt?

Také je možné, že jste cizincem, kterého jeho životní situace donutila odejít ze své země a chce se usadit i se všemi nutnými oficiálními kroky u nás. Pro cizince platí vždy nějaká pravidla, která když dodrží, může trvalý pobyt získat. Pro osoby z různých zemí se tyto podmínky mírně liší.
Zůstaňme u našich občanů, kteří přišli o své trvalé bydliště, v dokladech mají uvedené bydliště, které již neplatí a pronajímatelé mu nechtějí umožnit zapsat si trvalé bydliště v místě nájmu? Potom Vám nezbývá, než si nechat zapsat trvalé bydliště na městském úřadu, ale to jak jistě chápete, na okolí, ať už další úřady či zaměstnavatele působí dojmem, že jste bezdomovec. Vy však .

Jak? Neříkám, že to je nejlepší řešení, ale v posledních letech se praktikuje jedna praxe, kdy vlastník bytu, obvykle který by jinak pronajímal, Vám umožní napsat si trvalé bydliště v tom bytě, aniž byste tam ve skutečnosti bydlely. Majiteli zaplatíte určitou částku, za kterou Vám umožní na určitou dobu mít na jeho nemovitosti uvedenou svou trvalou adresu, za to mu platíte, dá se říci určitou formu nájmu. V takovém bytě má často trvalé bydliště i desítky osob, majitel bytu tím vydělává mnohonásobně víc, než kdyby byt klasicky pronajal.